Konzultační hodiny: Dle předchozí e-mailové či telefonické dohody
Vědecko-výzkumné zaměření:
Účinek vibroakustické stimulace na autonomní nervový systém u osob se specifickými potřebami.
Vibroakustická terapie (VAT) je dle původní definice Skilleho považována za „použití sinusoidálních, nízkofrekvenčních zvukových vln v rozmezí 30-120 Hz, které jsou smíchány s hudbou a určeny k terapeutickým účelům“ (Wigram, 1996, str. 36). Výzkum účinků nízkých vibrací na lidský organismus se datuje přibližně do doby 80. let minulého století, kdy byl norským lékařem a pedagogem Olavem Skillem vytvořen první prototyp vibroakustické jednotky.
Účinky VAS byly nejprve poznávány na základě klinických zkušeností. Podle O. Skilleho (1991) spadají do tří kategorií:
- spasmolytický a svalově relaxační efekt,
- zvýšená cirkulace krve,
- vliv na vegetativní systém.
První seriózní výzkumy zaměřené na VAS, zejména studie T. Wigrama (1996), pomohly prostřednictvím klinických studií prokázat pozitivní účinek aplikace nízkofrekvenčního zvuku u různých patologických stavů. Podle T. Wigrama (1996) poruchy spadají tyto poruchy do pěti hlavních oblastí:
- bolestivé stavy (migrény, fibromyalgie, revmatismus, menstruace, koliky…),
- svalové potíže (centrální obrny, roztroušená mozkomíšní skleróza, Rettův syndrom…),
- plícní potíže (astma, cystická fibróza, plicní emfyzém, metachromatická leukodystrofie…),
- obecné somatické problémy (vysoký krevní tlak, zhoršená cirkulace krve, pooperativní rekonvalescence, potíže způsobené stresem…),
- psychosomatické poruchy (nespavost, úzkostné a depresivní poruchy, sebepoškozující chování, autismus…).
Vliv VAT na autonomní nervový systém (ANS) Cílem prvotní fáze výzkumu v rámci doktorského studia (2018-2019) je vliv nízkých frekvencí a jejich modulací na autonomní nervový systém (ANS). Ten je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. ANS udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, nočení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice apod. Jeho hlavními součástmi jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Výzkum ANS může poskytnout cenné informace o účincích externí stimulace na korekci působení stresových podnětů a na regenerační schopnosti organismu.
Činnost ANS se dá zkoumat např. prostřednictvím variability srdeční frekvence (HRV), která umožňuje zachytit a kvantitativně vyjádřit regulační vlivy kardiálního autonomního nervového systému (Vlčková et al., 2010). Jednou z metod založených na frekvenční doméně je spektrální analýza variability srdeční frekvence (SA VSF), která získané časové údaje převádí do frekvenčních hodnot s třemi hlavními komponenty: HF – vysoká frekvence (ovlivněna převážně vagovou aktivitou), LF – nízká frekvence (podílí se na ní jak sympatická, tak vagová stimulace) a VLF (pravděpodobně s nejmenším podílem vagové modulace). (Jakubec et al., 2004).
Rehabilitační vibrační lůžko VIBROBED®
Jedná se o moderní technologickou inovaci vibroakustické jednotky, která je specifickým typem rehabilitačního vibračního lůžka. Tato technologie byla finalizována po tříletém vývoji v roce 2018. Autory jsou Zdeněk Vilímek a Petr Švarc. VIBROBED® se skládá z dřevěné konstrukce, nízkofrekvenčních vlnových budičů (speciálních vibračních reproduktorů), řídícího modulu (nízkofrekvenčního a hudebního zesilovače) a sluchátek. Prostřednictvím nastavení druhu a intenzity vibrací jsou zvukové a hudební podněty přenášeny do dřevěné podložky a čtyř tělesných zón a prostřednictvím sluchátek také do uší stimulované osoby. Tím působí na fyzický a psychický stav člověka. Externí řídící modul, který tyto vibrace přenáší, je vybaven autorskou zvukovou a hudební baterií, která je syntézou nízkofrekvenčních vln (sekvenčně dávkovaných a specificky přenášených 20-100 Hz) a rozmanitých zvukových a hudebních podnětů. Tato baterie pracuje se čtyřmi 5ti minutovými kompozicemi, které cíleně ovlivňují biorytmickou pulsaci – od klidového, přes excitovaný, po hluboce relaxovaný stav. Celková délka intervence trvá cca 20 minut. Součástí zesilovače je generátor zvukových vln s širokou škálou možností amplitudové a frekvenční modulace, který je klíčový pro základní výzkum v oblasti působení nízkofrekvenčního zvuku na lidský organismus.
Metody měření:
Skladba metod sběru dat zahrnuje neinvazivní přístrojové a psychologické testové nástroje (součástí sběru dat je Informovaný souhlas s výzkumem):
- Vstupní dotazník pro zjištění osobních a demografických dat, např. věku, pohlaví, výskyt zdravotních problémů atd. a dalších specifických dotazů souvisejících s aktuálním psychosomatickým stavem.
- Analýza variability srdeční frekvence pomocí frekvenčních a časových ukazatelů.
- Měření krevního tlaku a pulsu.
- Vizuální analogické škály pro zjištění rozdílu v subjektivní percepci hladiny stresu, svalového napětí apod.
- UWIST Mood Adjective Checklist pro zjištění rozdílu v emocionálním ladění před a po intervenci.
- Standardizovaný dotazník Perceived Stress Scale (Cohen, 1983) v české verzi s názvem Škály vnímaného stresu, který uvádí Buršíková Brabcová a Kohout (2018).
- Interview pro doplnění dat spíše kvalitativní povahy.
Výzkumné studie 2018/2019 ke stažení:
Prezentováno a publikováno v rámci konference PhD Existence 9: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech ve dnech 21. – 22.ledna 2019.
VLIV VIBROAKUSTICKÉ STIMULACE NA AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM (Vilímek, Kantor, Chráska, 2019)
Načítání...
Načíst dokument znovu 
Otevřít v nové kartě VLIV VIBROAKUSTICKÉ STIMULACE NA SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ (Vilímek, Chráska, 2019)
Načítání...
LITERATURA:
Bergström-Isacsson, M. Lagerkvist, B., Holck, U., Gold, C. (2014). Neurophysiological responses to music and vibroacoustic stimuli in Rett syndrome. Research in developmental Disabilities, 35(6), 1281-91. doi: 10.1016/j.ridd.2014.03.002.
Cramer, A. (2004). The Tone-Transfer-Therapy“ as a Vibro-acoustic Method. Music Therapy Today, VI(4), 826-853.
Hendl, J. (2006). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Hsieh, H. F., & Shannon, S. E. (2005). Three approaches to qualitative content analysis. Qualitative Health Research, 15(9), 1277–1288.
Jakubec, A., Stejskal, P., Botek, M., Salinger, J., Řehová, I., Žujová, E., Pavlík, F. (2004). Spektrální analýza variability srdeční frekvence v průběhu dynamické práce v setrvalém stavu. Medicina Sportiva BNohemica et Slovaca, 13(3), 121-139.
Kantor, J., Lipský, M., Weber, J. (2009). Základy muzikoterapie. Praha: Grada.
Kantor, J. (2014). Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
Kantor, J. (2016). Společné a rozdílné v uměleckých kreativních terapiích. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
Lim, E., Lim, R., Suhaimi, A., Chan, B., T., Wahab, A., K., A. (2018). Treatment of chronic back pain using indirect vibroacoustic therapy: A pilot study. Journal of Back and Musculosceletal Rehabilitation, 31(6), 1041-1047. doi: 10.3233/BMR-171042.
Łukasiak, A., Krystosiak, M., Widłak, P., Woldańska-Okońska, M. (2013). Evaluation of the effectiveness of vibroacoustic therapy treatment of patients with so-called „heel spur“. A preliminary report. Ortopedia, Traumatologia, Rehabilitacja, 15(1), 77-87. doi: 10.5604/15093492.1040522.
Rojahn, J., Matson,, J., Lott, D., Esbensen, A. & Smalls, Y. (2001). The Behaviour Problems Inventory: An Instrument for the Assessment of Self-Injury, Stereotyped Behavior and Aggression/Destruction in Individuals with Development Disabilities. Journal of Autism and Developmental Disorder, 31(6), 577-588.
Schultz, J. H. (2019). Autogenní trénink. Poznání.
Skille, O. (1997). Potential applications of vibroacoustic therapy. In T. Wigram & Ch. Dileo (Eds.), Music
Skille, O. (2. ledna 2005). Vibroacoustic Manual (English Version). Získáno 20. ledna 2016 z http://members.tripod.com/~quadrillo/VAT/e_manual-2.html
Skille, O. (1997). Potential applications of vibroacoustic therapy. In T. Wigram & Ch. Dileo (Eds.), Music Vibration and Health (49-56). Cherry Hill: Jeffrey Books.
Tesch, R. (1990). Qualitative Research: Analysis Types & Software Tools. Bristol, PA: Falmer Press.
Vibration and Health (49-56). Cherry Hill: Jeffrey Books.
Vlčková, E., Bednařík, J., Buršová, Š., Šajgalíková, K. Mlčáková, L. (2010). Spektrální analýza variability srdeční frekvence – normativní data. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 73/106(6), 663-672.
Warth, M., Kessler, J., Kotz, S., Hillecke, T., K., Bardenheuer, H., J. (2015). Effects of vibroacoustic stimulation in music therapy for palliative care patients: a feasibility study. BMC Complementary and Alternative Medicine, 15(1), 436. doi: 10.1186/s12906-015-0933-8.
Wigram, A. L. (1996). The effect of vibroacoustic therapy on clinical and non-clinical populations. (Nepublikovaná dizertační práce). University of London.
Vzdělání, výcviky (Mgr. Zdeněk Vilímek):
2013-2015 Lektorský Everest – dvouletý sebezkušenostní výcvik pro lektory – Development centrum, Lektorské dovednosti, Mediační techniky, Základy krizové intervence, Inkluzivní techniky. Centrum pro rodinu a sociální péči Brno, osvědčení o absolvování (akreditováno MŠMT).
2006-2011 Sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik SUR (Praha), Dr. J. Vodňanská, MUDr. J. Pfeiffer, osvědčení o absolvování (akreditovaný výcvik v SUR).
2007 Sociálně psychologický výcvik (orientovaný na problematiku výchovy, prevence a poradenství v oblasti sociálně patologických jevů). Resocia, osvědčení o absolvování (akreditováno MŠMT).
2004-2006 Muzikoterapie – specializační studium v rámci celoživotního vzdělávání – UP v Olomouci, katedra Speciální pedagogiky, dálkové studium.
2001-2006 Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, obor Speciální pedagogika a učitelství pro 1. stupeň ZŠ (specializace ve speciální pedagogice: psychopedie, etopedie, tyflopedie), ukončeno státní závěrečnou zkouškou.
Publikační činnost:
Vilímek, Z.: Využití muzikoterapeutických technik při lektorské činnosti (2 díly – teorie a lektorský manuál). Uherské Hradiště, 2015. Akropolis o.s. – rodinné, vzdělávací a dobrovolnické centrum.
Beníčková, M., Vilímek, Z.:. Hudba těla – česká muzikoterapeutická metodika (třídílný článek). Praha, 2010. Univerzita Karlova v Praze, časopis Speciální pedagogika.
Břicháčková, M., Vilímek, Z.: Možnosti využití muzikoterapie při práci s žáky v ZŠ speciální. Praha, 2008. IPPP ČR.
Vilímek, Z.: Možnosti a využití muzikoterapie u lidí s mentálním postižením. Olomouc, 2006. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky.
Příspěvky na MT a SPP konferencích, stati v publikacích autorů v oblasti MT a SPP, citace v diplomových pracích.
Stáže a konference:
IV.Mezinárodní Konference Kreativních Terapií – Space for Art Therapies, 28.-29.6.2019, Praha.
SOCIETY. INTEGRATION. EDUCATION. International Scientific Conference. May 24th-25th, 2019, Rezekne Academy of Technologies, Rezekne, Latvia
VII. olomoucké speciálněpedagogické dny, XX. mezinárodní konference k problematice osob se speciálními potřebami a VII. konference mladých vědeckých pracovníků. 19.-20.3.2019, Olomouc.
PhD Existence 9: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Téma konference: Tělo a mysl. Datum konání: 21.- 22. ledna 2019, Olomouc.
Stáže Velká Británie (2014, 2015): Metoda Snoezelen u lidí s těžkým zdravotním postižením (Worchester) a inkluzivní programy pro žáky se zdravotním postižením (Bridgewater).